|
|
Thermal Convection in Terrestrial Planetary Mantles
Benešová, Nina ; Čížková, Hana (vedoucí práce) ; Hejda, Pavel (oponent) ; Šrámek, Ondřej (oponent)
V této práci prezentujeme výsledky numerických modelů termálního vývoje Země a terestrických planet. Zaměřili jsme se zejména na dva problémy: I) studi- um vnitřní struktury Venuše a Merkuru s využitím měřených dat - geoidu a povrchové topografie, a II) vliv post-perovskitu na chladnutí Země. V části I jsme provedli simulace tečení v plášti Venuše v modelech s různým reolog- ickým popisem. Modelová spektra geoidu a topografie jsme porovnali se spek- try měřených dat. Nejlepší shodu s daty dostáváme pro model s radiálním profilem viskozity charakterizovaným 200 km silnou litosférou, bez astenosféry a s nárustem viskozity ve spodním plášti. Naopak, žádný z našich modelů Merku- ru nevystihoval pozorovaná data. To naznačuje, že geoid a topografie na Meruku- ru mají jiný než dynamický původ. V části II jsme se zabývali otázkou, jak přítomnost nízkoviskozního post-perovskitu ovlivní konvekci a chladnutí Země. Ukázali jsme, že přítomnost post-perovskitu výrazně zvýší efektivitu chladnutí jádra. Oproti tomu zahrnutí hloubkově závislých materiálových parametrů (tep- lotní roztažnost a vodivost) chladnutí zpomaluje. 1
|
|
|
Thermal Convection in Terrestrial Planetary Mantles
Benešová, Nina
V této práci prezentujeme výsledky numerických modelů termálního vývoje Země a terestrických planet. Zaměřili jsme se zejména na dva problémy: I) studi- um vnitřní struktury Venuše a Merkuru s využitím měřených dat - geoidu a povrchové topografie, a II) vliv post-perovskitu na chladnutí Země. V části I jsme provedli simulace tečení v plášti Venuše v modelech s různým reolog- ickým popisem. Modelová spektra geoidu a topografie jsme porovnali se spek- try měřených dat. Nejlepší shodu s daty dostáváme pro model s radiálním profilem viskozity charakterizovaným 200 km silnou litosférou, bez astenosféry a s nárustem viskozity ve spodním plášti. Naopak, žádný z našich modelů Merku- ru nevystihoval pozorovaná data. To naznačuje, že geoid a topografie na Meruku- ru mají jiný než dynamický původ. V části II jsme se zabývali otázkou, jak přítomnost nízkoviskozního post-perovskitu ovlivní konvekci a chladnutí Země. Ukázali jsme, že přítomnost post-perovskitu výrazně zvýší efektivitu chladnutí jádra. Oproti tomu zahrnutí hloubkově závislých materiálových parametrů (tep- lotní roztažnost a vodivost) chladnutí zpomaluje. 1
|
|
|
Thermal Convection in Terrestrial Planetary Mantles
Benešová, Nina ; Čížková, Hana (vedoucí práce) ; Hejda, Pavel (oponent) ; Šrámek, Ondřej (oponent)
V této práci prezentujeme výsledky numerických modelů termálního vývoje Země a terestrických planet. Zaměřili jsme se zejména na dva problémy: I) studi- um vnitřní struktury Venuše a Merkuru s využitím měřených dat - geoidu a povrchové topografie, a II) vliv post-perovskitu na chladnutí Země. V části I jsme provedli simulace tečení v plášti Venuše v modelech s různým reolog- ickým popisem. Modelová spektra geoidu a topografie jsme porovnali se spek- try měřených dat. Nejlepší shodu s daty dostáváme pro model s radiálním profilem viskozity charakterizovaným 200 km silnou litosférou, bez astenosféry a s nárustem viskozity ve spodním plášti. Naopak, žádný z našich modelů Merku- ru nevystihoval pozorovaná data. To naznačuje, že geoid a topografie na Meruku- ru mají jiný než dynamický původ. V části II jsme se zabývali otázkou, jak přítomnost nízkoviskozního post-perovskitu ovlivní konvekci a chladnutí Země. Ukázali jsme, že přítomnost post-perovskitu výrazně zvýší efektivitu chladnutí jádra. Oproti tomu zahrnutí hloubkově závislých materiálových parametrů (tep- lotní roztažnost a vodivost) chladnutí zpomaluje. 1
|
|
|
Thermal Convection in Terrestrial Planetary Mantles
Benešová, Nina
V této práci prezentujeme výsledky numerických modelů termálního vývoje Země a terestrických planet. Zaměřili jsme se zejména na dva problémy: I) studi- um vnitřní struktury Venuše a Merkuru s využitím měřených dat - geoidu a povrchové topografie, a II) vliv post-perovskitu na chladnutí Země. V části I jsme provedli simulace tečení v plášti Venuše v modelech s různým reolog- ickým popisem. Modelová spektra geoidu a topografie jsme porovnali se spek- try měřených dat. Nejlepší shodu s daty dostáváme pro model s radiálním profilem viskozity charakterizovaným 200 km silnou litosférou, bez astenosféry a s nárustem viskozity ve spodním plášti. Naopak, žádný z našich modelů Merku- ru nevystihoval pozorovaná data. To naznačuje, že geoid a topografie na Meruku- ru mají jiný než dynamický původ. V části II jsme se zabývali otázkou, jak přítomnost nízkoviskozního post-perovskitu ovlivní konvekci a chladnutí Země. Ukázali jsme, že přítomnost post-perovskitu výrazně zvýší efektivitu chladnutí jádra. Oproti tomu zahrnutí hloubkově závislých materiálových parametrů (tep- lotní roztažnost a vodivost) chladnutí zpomaluje. 1
|
host ::
RSS.